Šťastná jako blecha

7. července 2012 v 17:07 | Vero-nike |  Kecy, prdy, mašličky
Zdravím :-))
Mám takovou náladu napsat za ty poslední tři měsíce, co se odehrálo. Jak vyplývá název článku - Šťastná jako blecha. Ano je to tak! Neuvěříte, ale po tom ,,úžasném" pátku, který mě neuvěřitelně zklamal (viz.předchozí článek) jsem se znova dala dohromady s Michalem. Oujéééé!!! ♥
Celou sobotu jsem byla jak přejetá, neustále na něj myslela, uvědomila si spousty věcí, jež se týkaly právě mě a Michala. Pobrečela jsem si párkrát za den a nikomu jsem nic neřekla, jediná Marťa to věděla a hrozně moc mě podpořila a za to jsem jí nesmírně vděčná! :)) Večer mi napsal Michalův kámoš, že u něho byl, že mě rozebírali a že mu řekl, že už mu jsem ,,totálně jedno!" .. Toto mě uplně dorazilo a tak jsem pár minut, než jsem odešla na brigádu do pekárny napsala vzkaz do wordu, vypsala jsem mu tam toho dost, jak se věci mají, na několik řádků. S odesláním do zprávy na FB se mi neuvěřitelně ulevilo a naprosto ze mě všechno zklamání opadlo. Na konci jsem psala: že nemusí vůbec odepisovat.. Ale on přesto napsal!!! :-) Psali jsme si, všechno si vysvětlili a pak se domluvili, že na čarodky v pondělí se uvidíme v jednom klubu. Přijela jsem okolo 12 hod, ale jeho kámoš mi řekl, že je totálně vožralej! V tu chvíli jsem si myslela, že odjedu a že to už nebudu řešit. V tu chvíli ale přijel autem, přišel k nám na obrubník. Žádný ,,ahoj" se nekonalo. Sedl si vedle mě, všichni si povídali a my mlčeli... Marťa, která seděla naproti, na mě vrhala nechápavé pohledy. Michal se pak zvedl a šel dovnitř, já chtěla jít o chvíli na záchod a když jsem chtěla otevřít dveře... on byl rychlejší. Podívali jsme se na sebe a zeptal se mě, jestli se nepůjdu projít. Ve skutečnosti nebyl vůbec vožralej! Jen tak mírně, ale ani v náladě, nic. Šli jsme se projít, povídali jsme si uplně v klidu a vrátili se až tak kolem 3 hod ráno. Moje kámošky už chtěly jet domů, já jsem ale nejela a počkala na Michala, než se vrátí z pokecu s tou fiflenčinou kámoškou. Byli tam dost dlouho a já byla úplně napjatá, co se tam děje. On totiž s tou dívčinou nic neměl, jen když byl opilej, tak se líbali. A na čarodky se s ní prý vůbec nebavil a ani ji nedal pusu. Což mě těší! :D .. Nakonec se asi po půl hodině vrátil a mně to připadalo jako věčnost!!!... Divil se, že tam stále jsem a pak jsme se šli znovu projít. Nakonec jsme přišli asi v půl 6, zase nic nebylo.. A když jsem měla jet domů s klukama, řekla jsem mu ahoj a chtěla odejít. Udělala jsem tři kroky, kdež v tom jeho hlas řekl: ,,Počkej!" Právě tyto slova vyvolala to, co jsem si strašně moc přála. Vrátila jsem se a objala ho! Do jeho ouška jsem mu pošeptala: ,,Chybíš mi!" . On mi slova opětoval a pak jsme se políbili. V tu chvíli jsem přivítala zpátky motýlky v břiše, které jsem dlouhých 5 měsíců necítila. ♥ Nakonec jsem dojela domů v 7 hod ráno :DD
V sobotu jsme se sešli a dali to znova dohromady.

Citát: ,,Láska je pohádka života - s tím rozdílem, že nemívá vždy šťastný konec." Jsem ráda, že MY dva jsme to překonali. Konečně jsme znovu šťastní a já už nikdy nechci udělat chybu. Jelikož vím, co to má za následky.
PS: Lukáš mě nepozdravil do konce školního roku :-)

Já a Michal
Vero-nike
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Roney Roney | Web | 7. července 2012 v 17:17 | Reagovat

Fakt Vám to sluší :)))

2 Nika Nika | 15. září 2012 v 15:29 | Reagovat

[1]: souhlas;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama